Ze života

Nerada telefonuju

business-3219268_960_720
www.pixabay.com

Je to se mnou takový těžký, to říkám všem na rovinu. Když jsem ještě na škole hledala brigádu, upřednostňovala jsem vždy komunikaci mailem a pak osobně. Telefonní rozhovory nebyly nic pro mě. Mám to tak doteď. Radši pošlu mail nebo smsku než abych vzala telefon a zavolala. I když je to tak kolikrát jednodušší.

Když jsem pak hledala práci, došlo mi, že to bez telefonování nepůjde. Jenže při každým zazvonění mobilu mi naskočila husí kůže a obracel se mi žaludek.

První práce byla ve fresh baru, tam jsem se dost zlepšila v komunikaci. Sama nechápu proč, ale pak jsem se přihlásila na výběrové řízení do call centra banky.

Neuvěřitelný, co?

Já, která se vyhýbá telefonním hovorům. K překvapení všech, mě přijali a já nevycouvala. Postavila jsem se svým strachům. Teď je to už přes dva roky co denně přijmu okolo stovky hovorů. A baví mě to. Nejspíš proto, že si lidi sami volají, když mají čas a když něco potřebují.

Hodně dělá i skvělý kolektiv, který tu máme, užijeme si spoustu zábavy, zážitků a podržíme se když není v životě nejlíp. Kolektiv dělá podle mě opravdu hodně, nebýt toho byla by to otravná práce jako každá druhá a moc bych se do ní netěšila. Líbí se mi, že je pořád něco nového jak se vzdělávat nebo kam se posouvat, že člověk nezakrní u jedné činnosti a pořád dostává nové informace, které pak využije i po práci.

A tak mě napadlo, že se o tom vlastně můžete přesvědčit sami. Kdo je v okolí Hradce Králové a hledá práci nebo přemýšlí o změně. Může se mi ozvat a když tak vyzkoušet práci u nás. Právě nabíráme nové posily.

Jak Vy máte rádi svou práci?

16 komentářů

  • Karin Cvernová

    Já mám tenhle problém dodnes, naštěstí už to není tak akutní jako kdysi, ale furt ho mám. Častokrát nezvednu hovor úmyslně, a raději tomu člověku pak napíšu, že jsem zrovna neměla čas a co potřeboval. Je super, že tě práce baví. Mě práce nějak extra nebaví, mám nějakou svou představu o životě, ale vždy se na všem snažím najít to pozitivní. Hezký článek! Měj se hezky K. 🙂

    lifeordreamidiots.blogspot.cz

  • Nataly

    Ja som kedysi mala omnoho väčší odpor k telefonovaniu, ale len čo sa týka mojich osobných hovorov, ak išlo o hovory čo sa týkali práce (brigádovala som raz v call centre a robila som aj personalistku) nemala som abslutne žiaden problém, ale ak sm si mala vyriešiť niečo sama za seba, vtedy som sa tomu veľmi bránila, dokonca ani priateľom som netelefonovala. Teraz už s tým taký problém nemám 😀 chcelo to čas 🙂

    THE NOELA

  • Mate

    Já na to byla úplně stejně jako ty, mám zkrátka strach, že vždycky, když s někým mluvím, špatně se pochopíme a bude malér na střeše… Když jsem začala pracovat v redakci, musela obvolávat tiskové mluvčí, osobnosti a podobně, vždycky jsem z toho měla vředy. Přitom jindy se mi ta pusa fakt nezastaví… 😀😀😀

    • UBarciDoma

      😅 na blogování miluju, že nakonec zjistím, že v tom nejsem sama. Ale je dobře, když před svými strachy neutíkáme! 🤛🏻💪🏻

  • Lenn

    Já momentálně studuju, takže do práce nechodím, ale telefonování nesnáším 😀 Nejhorší to bylo v době autoškoly, kdy mi instruktor pořád volal. Vždycky se orosím, jakmile mi zvoní telefon, snad se to jednoho dne odnaučím.

    LENN

  • Simona

    Neznášam telefonovanie. Radšej komunikácia tvárou-tvár, ale cez telefón proste nie. Tiež sa mi dvíha žalúdok už len pri pomyslení, že by som mala niekomu cudziemu zavolať a vybavovať niečo. Vadí mi proste to, že iba z hlasu neviem vyčítať, čo si dotyčný myslí.

    • UBarciDoma

      To je taky fakt, podle obličeje se dá spoustu věcí vyvodit dál. V práci nás učí, že úsměv je slyšet, tak snad je to taky pravda.

  • Camellia

    Já mám z telefonování panickou hrůzu. Velmi by mě zajímalo, proč tomu tak je… Každopádně, samozřejmě jsem skončila v zaměstnání, kde je zvedání telefonů a telefonování náplní mé práce (neskončila jsem tam dobrovolně, jsem v situaci, kde momentálně nemám jinou možnost). Zpočátku se mi zvedal žaludek, teď už ten telefon zvedám tak nějak automaticky. Ale někdy, když mám někomu zavolat, tak se mi dělá špatně. Ale nezbývá mi nic jiného, než ten hovor provést.

    A často se mi stává, že nejsem schopná volat ohledně osobních věcí – objednávky k doktorovi, všelijaké zařizování atd… Šíleně se rozklepu, je mi špatně… A to stále i přesto, že v té práci všecko více-méně zvládám…

    Opravdu by mě zajímalo, z čeho taková fóbie vzniká, jelikož mi připadá naprosto nelogická 😀

  • Elizabeth

    Ja fakt neznášam telefonovanie. Čo sa týka rodiny, tak je to ok, ale ak mám volať doktorom alebo na úrady, tak sa na to pripravujem dva dni dopredu. A aj keď už idem volať, tak aj tak nie som v pohode. Jediný hovor mimo rodiny, ktorý zvládam je, keď si chcem objednať pizzu. 😀 😀

  • Káča

    Ježiš já úplně nesnáším telefonování! Taky jsem vždycky byla radši pro mailový kontakt :D, u telefonu si vždycky předem připravím, co řeknu a pak mi do toho ten na druhé straně skočí a já najednou nevím, co dál :D, to se s mailem nebo zprávou nestane :D. Hodně mi pomohla práce v Albertu na informacích, takovej mikrofon je MNOHEM horší, než telefon :D. Z nynější práce musím často volat na úřady a to jsem vždycky úplně připoto 😀

  • Bára

    Huuu. Nesnáším telefonování. Zlepšuje se to, ale stejně mnohem radši píšu. Dokonce píšu podstatně častěji než musím, protože to pro mě je nejpřirozenější způsob, jak uspořádat svoje myšlenky, někomu něco říct, na na něco se zeptat.
    A svou práci miluju, protože… jsem placená za to, že píšu. Co může být lepší? 🙂 Plus moji kolegové jsou ve většině i mí kamarádi, někteří vážně dobří.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí:
Inline
Inline