Ze života

První pronájem

tea-381235_960_720

Do prvního pronájmu jsem se přestěhovala hned po škole. Neměla jsem práci, jen brigády a všichni mě od toho samozřejmě odrazovali. Bylo mi 20 let, už je to nějakou dobu zpátky a tak bych se s Vámi chtěla podělit o moje poznatky a dojmy.

Na začátek bych chtěla říct, že jsem to zvládla a zpátky “domů” jsem se nevrátila ačkoliv to stálo hodně nervů, peněz a odpírání. První pronájem byl v menším městě, kde jsou ceny 3x nižší než ve velkém městě, pronájem 2+1 stál 4.000  Kč + energie. Brigády jsem si tedy hledala v blízkém okolí a opravdovou práci jsem našla až po třech měsících bydlení. Díky nestálému příjmu mi po zaplacení všeho potřebného zbyla pokaždé jiná částka. Jednou to bylo 1.000 Kč jindy 2.000 Kč na měsíc.

Veškerý nábytek jsem hledala “za odvoz”, po pár týdnech v prázdném bytě jsem takto získala rozkládací gauč, za pár měsíců lednici, pračku a sporák. Postel v tomhle bytě nebyla nikdy. Bez ledničky se to dá zvládnout, jen je potřeba přemýšlet co nakoupit nebo nakupovat co je zrovna potřeba=žádný zásoby. Místo sporáku jsem měla kempingový plynový vařič. Nebylo to moc pohodlné, ale vůbec mi to nevadilo. Byla jsem (a pořád jsem) na sebe pyšná, že se o sebe dokážu postarat. Jíst jsem musela taky hodně skromně. 1.000 Kč na měsíc je asi 200 Kč na týden. Luxus to opravdu nebyl.

Vše co jsem potřebovala přestěhovat se mi vešlo do mého malého 3-dveřového auta. Z věcí do domácnosti jsem si vezla: polštářek, deku, dvě misky, dva příbory, sadu nožů, jedno prkénko, starý hrnec od babičky, vařečku, naběračku, kartáček, ručník z dětství, mýdlo, savo, jar, houbičky na nádobí, koště a hadr. To je panečku minimalismus. Víc jsem opravdu nepotřebovala.

A mohla bych vyprávět dál, je toho tolik, ale nechám si to na nějaké příště. Jak vypadalo Vaše vylétnutí z hnízda nebo jak se na to připravujete?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí:
Inline
Inline