Vzpomínám si,na jeden moment na střední škole, kdy jsem ráno při čekání na autobus slyšela rozhovor dvou pracujících ženských. Tehdy jsem ještě nevěděla co mě čeká. Taky na ty časy vzpomínáte? Nebo patříte k těm, co tenhle nepoznaný svět dospěláků teprve objeví? Jedna vyprávěla druhé, že jí mimo práce čeká ještě návštěva zubaře a půjde potom za odměnu nakupovat. Fakt jsem nechápala, jak může jít nakupovat za odměnu u zubaře?! Jasně, jít k zubaři chce odvahu a spoustu modlení, aby měla vrtačka pro dnešní den volno. Jenže proč to nakupování? Tenkrát jsem byla přesvědčená, že se chodí nakupovat, když je něco potřeba. Teď už vím, že je to trochu jinak.
Jestli bych měla nakupovat, když něco potřebuju, tak bych brzo byla v mínusu, protože se vždycky najde něco co potřebuju, teď je to třeba kuchyňská váha nebo sprchový závěs. Relativně maličkosti, ale vymyslela bych spoustu dalších věcí, které by mi život ulehčili a které mám v plánu si koupit. A kdybych vše koupila najednou, měla bych pak výčitky z té spousty utracených peněz a taky bych pak třeba neměla za co nakoupit jídlo a to by byl vážně malér. Tak si tyhle „nutnosti“ musím taky nadávkovat a koupit si je za nějakou odměnu. Třeba za těžký den v práci, velký úspěch v práci, když mám den blbec a podobně.
Takže JO, už se odměňuju taky. A mimo věcí, které jsou na seznamu „nutně potřebuju“ mám i seznam podniků „kam bych se chtěla podívat“. Konečně jsem si mohla první odškrtnout. Po roce se mi povedlo zastavit se v Palačinkárně v Hradci Králové, vážně o tom sním takhle dlouho, jenže začíná být čím dál těžší najít volnou chvilku a ještě ji skloubit s chvilkou některého ze známých nebo kamarádek. Naštěstí se to povedlo, po těžké zkoušce v práci. Fakt! I v práci se někdy budete dál vzdělávat a budou tam zkoušky. To jsem teď asi někoho nepotěšila.
Jídlo je pro mě možná větší odměna než nová košile, sice nevydrží tak dlouho, ale ten zážitek nezmizí. Pozorovala jsem, že si tam lidi dávají jednu palačinku, někdy si tu jednu rozdělí i s partnerem. A já? Dala jsem si rovnou dvě, slanou a sladkou. A pocit blaženosti mám až do teď.
Taky se už odměňujete? Jak si zpříjemňujete pracovní dny?