Podle všeho jsou základy tou nejdůležitější částí stavby, protože jak nebude základ udělaný správně, celý dům tím bude trpět a trpěla by hlavně naše peněženka kvůli nekonečným opravám. Celou základovou desku jsme dělali 2 měsíce, takže snad fakt pečlivě.
Základy odstartoval šikovný bagrista přímo z vesnice. Práce mu šla lehce ruky (od lžíce?) a za pár hodin měl hotovo. Oba nás to nabilo velkou dávkou energie a nemohli jsme se dočkat dalšího víkendu, kdy už mělo být zalito betonem. Týden je ale dost dlouhá doba na to, aby se něco po….
Přes týden se spustili neuvěřitelný deště a v našem výkopu bylo tolik vody, kolik tam mělo být betonu. Na několika místech se hlína vymlela a dost stěn taky popadalo. A tak jsme čerpali vodu, rušili beton, kluci dva dny vyhazovali bláto a popadanou hlínu. Já připravovala armaturu. Neuvěřitelně nás to zničilo a zdaleka to nebylo všechno, další dny pršelo zas. Kdyby naše nálada měla barvu, byla by temně šedá a nejhorší na tom všem byli naše vnitřní výčitky. Které nám dávali najevo, že jsme pro hladký průběh neudělali maximum, bylo nám z toho fyzicky i psychicky špatně.
Ve vykopaných pásech jsme měli připravenou armaturu – to jsou takové železné klece ze čtverců a roxorů, ty jsem po pár minutách zvládla vyrábět sama, ale málem mě to stálo prsty! V rizikových místech výkopu, kde hrozilo další spadnutí stěn, kluci instalovali prkna a desky.
Poslední dny před příjezdem betonu ještě malinko pršelo a tak jsme v den D ještě vyhazovali bláto. Rukama. RUKAMA. Protože jinak to nešlo. Mix s betonem přijel v 16:00 v pátek! Ano, pána jsem musela hodně přemlouvat, ale kvůli naší práci to jinak nešlo. Už při prvním mixu muselo být slyšet jak se nám úlevou valí z hrudi kameny. Auto s betonem přijelo celkem 4x a do pásů nám nalilo 32 kubíků betonu.Kvůli těm lijákům byla spotřeba o dost větší, než jsme předpokládali. S pánem jsme konzultovali i betonovou pumpu, což je další stroj, s dlooouhou trubkou, kterou beton nasměrujete přesně tam kam potřebujete, ale byla zbytečná, stačilo beton trochu naředit a lopatou jsme ho dostali kam potřebujeme.
Neměli jsme tušení, jak dlouho to bude trvat, auto přijelo vždy na 10 minut a pak kolem hodiny trvalo než se zase vrátilo. Hotovo jsme měli po 21 hodině. Betonového zachránce jsme propustili domů a ještě jsme ladili lopatou výšky betonu s pomocí niveláku. Do betonu zapíchali roxory a pak fofrem domů. Po dlouhé době se nám pěkně spalo.
Jsme ponaučení, už nechceme ztrácet čas. Žádná pohodička. Posbírali jsme každého, kdo před námi nestihl utéct. Všichni jsme roznášeli ztracené bednění, později někdo míchal beton, betonoval a do roviny skládal ztracené bednění. Jedna kostka ZB váží okolo 40kg – i pro dvě holky to šlo dost z tuha. Při betonování ZB jsme se pěkně opálili a zapotili. Spočítala jsem si i docela zajímavé statistiky:
rukama nám prošlo cca 30 000 kg ztraceného bednění
umíchali jsme a navozili 25 000 kg betonu
strávili tím 110 hodin čistého času, vše trvalo 8 týdnů, počet pracantů 3-6
Desku jsme dokončili s dalšími problémy. Suť do desky nám pán vozil 14 dní (čti-mluvil o tom 14 dní a nedovezl nic). Chtěli jsme po něm 20 kubíků sutě a den před termínem dovezl 9 kubíků se slovy “ to vám bude stačit“. No naštěstí jsme věřili našim výpočtům a pro jistotu zburcovali každého v dosahu a sehnali alespoň štěrk. Následně se rozbil bagr, který měl všechny ty kupy kamení nasypat do desky. Naše naděje visela na vlásku a na opravě bagru. Vše jsme nakonec stihli v termínu a mix s betonem se přeobjednávat nemusel.
A je to. Jsme z bláta pryč. Hurá do další práce.